Kůrovcová kalamita – snaha získat levné lesní pozemky, dřevo a profitovat na funkcích lesů

24. 04. 2019 7:31:53
V návaznosti na poslední díl trilogie nyní přibližuji důvody, které by mohly stát za krizí v lesnicko-dřevařském (L-D) sektoru.

V českých lesích se rozpoutala přírodní apokalypsa. Lesy mizí před očima. Podléhají suchu a škůdcům. Ke všemu mnoho drobných vlastníků lesů neví, kde mají les, natož aby věděli, jak mají operativně vyhledat a asanovat stromy čerstvě napadnuté kůrovci, kde vzít pracovní sílu na těžbu a na přibližování, či finanční prostředky na následné zalesnění. Po odborné stránce mají malé znalosti. O funkci odborného lesního hospodáře, starajícího se o jejich les z pověření státu, příliš nevědí, ačkoliv by měli s jeho součinností o les soustavně pečovat.

Větší vlastníci lesů mají pro změnu problém s celkovým financováním provozu, protože cena dříví klesla na hranici rentability. A s příchodem suchého jara se situace v lesích nelepší. Trhy dříví na to reagují dalšími poklesy cen dříví. Sektor se propadá do stále hlubší krize. A čím více bude eskalovat kritická situace v lesnictví, tím více se vlastníci lesů budou zbavovat svých majetků. Mnoho vlastníků už o tom vážně uvažuje, a v řadě oblastí k tomu už dokonce dochází. Zatím jen u drobných vlastníků lesů, ale situace v L-D sektoru může dojít tak daleko, že se lesů budou zbavovat i větší majitelé. Z těchto důvodů, pokud k tomu situace dospěje, lze očekávat, že hodnota lesní půdy se může rapidně snižovat.

V očích veřejnosti může současná situace vzbuzovat otázky, kdo by za aktuálního vývoje počasí a kůrovcové kalamity chtěl vlastnit nebo nakupovat smrkový les nebo kalamitní holiny („bezcenné“ lesní pozemky). Veřejnost a mnoho majitelů uvažuje obdobně. Na les ve skutečnosti pohlížejí jako na starost a břímě a nyní se přidává strach z pokuty za nezpracovaného kůrovce. Nedivím se proto, že les raději prodají. Řada z nich totiž ví, že pokud si ho nechá a on uschne nebo ho sežerou kůrovci, budou muset investovat své vydělané peníze do asanace kůrovcových stromů a následně do založení a péče o nový porost, což je spojené s časem a fyzickou náročností. A než se dočkají nějakého zisku z těžby nového lesa, uběhnou desítky let. Ten je s ohledem na rychle se měnící klima do značné míry nejistý. Proto se nemůžeme divit, že se lesy budou prodávat.

Plynoucí nejistota brzkého návratu investic do lesa vyplývá z jeho dlouhodobé produkční doby, která je pro lesní hospodářství (LH) specifická. Než totiž stromy dorostou do optimální tloušťky vhodné ke smýcení, trvá to někdy až sto let. I když se vhodnými pěstitelskými postupy, které jsou ke všemu šetrnější k lesnímu ekosystému, dá urychlit přírůst stromů a těžit dříve, takové potupy však nejsou v České republice široce zaběhlé a ze strany Ministerstva zemědělství a státními podniky ani příliš podporované.

Ať veřejnost vnímá les jakkoliv, tak byznysmeni a řada vlastníků lesů na něj velmi často pohlížejí jako na továrnu na dřevo, v rámci čehož se jen deklarují další funkce lesa, které lesní ekosystém více či méně plní s ohledem na přístup lesního hospodáře. Tento pokřivený pohled často vychází ze skutečnosti, že Ministerstvo zemědělství řeší problematiku L-D sektoru za Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na základě toho jsou na něj vyvíjeny odpovídající tlaky od těžebních a dřevozpracujících sdružení. Proto MZe nehledí na les tak, aby výhradně plnil vyváženě všechny funkce lesa, tzn. mimoprodukční i produkční, nýbrž podléhá tlakům zájmových skupin, které řeší jen své zájmy. To staví MZe do role otloukánka neřešícího situaci v L-D sektoru komplexně a systematicky. Nehledě na skutečnost, že vláda i Lesy ČR vynakládají každoročně desítky miliónů korun na lesnický výzkum, jehož výsledky nejsou pak kvůli tlakům "z venčí" akceptovány a zaváděny do provozní praxe. Z jiného pohledu lze na tento problém hledět asi takto: k čemu máme lesnické vědecké instituce a výzkumné ústavy, když jejich výsledky jsou téměř vyhazovány z oken, nebo se do běžné praxe nedostavají v takové efektivitě a s takovou účinností, jak by bylo v lepším případě třeba.

V případě, že se role lesů zcela změní ve smyslu zpoplatnění ekosystémových služeb lesa (nedřevních – společenských funkcí lesa), za které se vlastníkům lesů bude platit, tak se naopak produkce dřeva (dřevoprodukční funkce) může propadnout až na poslední místo v pomyslném žebříčku důležitosti lesních funkcí. Větší vlastníci lesů jsou dosud živi jen z prodeje dřeva. Předpokládám, že se kvůli tomu pohled na les, jako na producenta i nedřevních lesních funkcí, zásadně změní. Domnívám se totiž, že lesy budou společností vnímány jako cenění regulátoři klimatu, ochránci vodních zdrojů a půdy, pohlcovače uhlíku atd., a to může být daleko větší byznys. Zpoplatnění ekosystémových služeb se může zavést na principu imisních povolenek, když způsob plateb hodně zjednoduším. Pokud do úvahy zakomponuji rychlé klimatické změny, kvůli kterým dochází k náhlému rozpadu smrkových a borových lesů (nejčastější surovina pro pily v ČR), hrozbu nedostatku vody ze sucha a skutečnost, že dřevo bude nedostatkovou surovinou, tak cena lesních pozemků v horizontu deseti let naopak výrazně poroste. Lesní půda bude totiž nenahraditelným prostředkem, v němž se zadržuje voda, rostou na něm stromy – tedy dřevo, lesní plody, jež vytvářejí stabilizační prvek krajiny poskytující komplex ekosystémových služeb. Proto se les s velkou pravděpodobností stane strategickým nástrojem k dosažení moci a získání dalších (nových) finančních prostředků.

Nízké ceny dřeva, laciná lesní půda aneb možnost levného nákupu lesů

Krize v L-D sektoru a plošný rozpad lesů je samozřejmě spojený s klimatickou změnou, se špatným způsobem pěstování smrku a borovice a s dlouhodobě špatně vedenou politikou dřevařského průmyslu, jenž je nedostatečně podpořen ze strany našeho státu, a to ve smyslu vyššího použití českého dřeva v průmyslu. Proč tedy takovou situaci nevyužít a nepřispět k bankrotu českých vlastníků lesů, když se pak lze dostat k levným lesním pozemkům? Domnívám se, že od určitého okamžiku může tedy jít o velmi dobře promyšlený plán mocných finančních skupin, jak se dostat ve středoevropském prostoru poměrně levně ke strategickým surovinám, které v budoucnu budou do velké míry ovlivňovat tento svět. Lesní půda a vůbec celkový lesní ekosystém totiž skrývá řadu budoucích strategických surovin, a sice vodu a dřevo (podle prognóz bude dřeva v roce 2030 chybět v EU více jak 300 mil. metrů krychlových, pokud nebudou v EU častější plošné disturbance, opačném případě může chybět dřeva daleko více). Směřování LH a světových politik, které se odklánějí v energetice od uhlí a jádra, může pak mít s ohledem na vývoj globální změny klimatu (GZK) zásadní vliv na obyvatele ČR a vůbec na fungování státu, neboť to může hraničit s jeho samotnou bezpečností. A to už neberu v potaz další nedřevní funkce lesů, které jsem už zmínil. Na nich vlastníci lesů mohou za pár let dobře vydělávat, pokud se zpoplatní. Jestliže se na funkce lesů a ekologické lesnictví vytvoří nové dotační tituly plnící multifunkční funkce lesa s odpovídající finanční výší, vytvoří se sektor byznysu, který bude velmi ziskový. Ovšem až poté, co mnoho vlastníků lesů své lesy prodá, či dojde k částečné privatizaci Lesů ČR, s.p.

Shrnutí

O GZK se mluví více jak 15 let. Bagatelizují ji především hlavní představitelé (otcové) kupónové privatizace. Opatření se neuskutečňují, ba naopak se do médií sdělují neúplné informace. Od roku 2015 se klimatická změna výrazným způsobem projevuje na české krajině, hlavně na smrkových a borových lesích. Že je za vše vinno sucho a kůrovec, není zcela přesné tvrzení, protože za samotným šířením kůrovců stojí i nepružný obchodní model Lesů ČR. Za jeho stávající fungování lobbují velké dřevozpracovatelské a těžařské firmy, často se zahraničním kapitálem, které vydělávají na zakázkách od státního podniku Lesy ČR. Čekali byste radikální opatření či úpravu obchodního modelu? Nikoliv. Jen se to tak médiím předhazuje. A pokud se bude chtít změnit systém zakázek u Lesů ČR, tak předpokládám, že těžařské firmy budou vyhrožovat Lesům ČR plošnými žalobami za zmařené investice. Tomu by se ale dalo předejít dlouhodobou strategií Lesů ČR na 15 až 20 let, jež by se ke všemu mohla utužit, jestliže by vznikl zákon o státním podniku. Bavorské či rakouské státní lesy ho mají. Proč ne Lesy ČR?

Dosud se zásadně řeší jen dotace do lesů a kompenzace vlastníkům lesů, což je z mého pohledu nedostatečné. Komplexnost a systematičnost jsou pro české lesnické elity snad neznámé pojmy. Soudím tak proto, že tyto snahy doposud nevidím. Z tohoto důvodu si myslím, že pokud už nedojde k radikálním změnám, tak si český L-D sektor dláždí cestu do pekel. Takový stav či vývoj jistě nezůstal bez povšimnutí mocnějších hráčů na trhu i s mezinárodním přesahem. Otázka tedy zní, kdo má zájem o české lesní pozemky? Možná to je jeden z důvodů, proč se krize v L-D sektoru neřeší komplexně. Či je to už moc velké sci-fi? Příčiny třeba jen tkví v neumění dělat preventivní opatření, čelit hrozbám, a když nastanou, tak se neřeší způsobem padni komu padni!

Závěrem

Společenské (mimoprodukční – nedřevní) funkce lesů nabývají na svém významu, zejména funkce klimatická, vodoochranná, půdoochranná či rekreační. Právě mimoprodukční funkce budou hrát významnou roli pro vlastníky lesů. A lesnické povolání se možná stane jedním z nejdůležitějších povolání na světě. V některý státech se totiž už za různé funkce lesa platí. A to je budoucnost, ze které by měli vlastníci lesů profitovat – z nedřevních funkcí. Je samozřejmostí, že lesy s přirozenou skladbou, které jsou ke všemu obhospodařovány šetrně a přírodě blízce s dosažením formy lesa neustále plně tvořivého, tzv. Dauerwaldu, budou lépe plnit všechny funkce lesa, a tedy by měly být lépe ohodnoceny. V tomto směru vidím vizi: cílovou podobu našich budoucích lesů, kam by české lesnictví mělo směřovat.

Z aktuálního řešení L-D krize nabývám dojmu, že místo boje proti kůrovcům a místo záchrany zdravých lesů se spíše rozpoutal boj mezi mocnými skupinami o budoucí vliv nad funkcemi lesů a dřevařským byznysem, a to boj o lesní pozemky. Tito pánové totiž vědí, že na lesní půdě roste velmi strategická a trvale udržitelná a ekologická surovina – dřevo, a to v rámci lesního ekosystému, který plní cennější mimoprodukční funkce lesa. V souvislosti se suchem se hraje především o funkci vodoochrannou, a vůbec o vodu samotnou. S ohledem na to, že ČR je rozvodím, tak tato má úvaha může být vodítkem k tomu, co se kolem lesů děje, a k neustálému potvrzování, že adekvátní opatření nepřicházejí.

Autor: Aleš Erber | středa 24.4.2019 7:31 | karma článku: 16.68 | přečteno: 430x

Další články blogera

Aleš Erber

Mediální boj o české lesy s podtextem privatizace státních lesů

Díl III. Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru. V posledních dílech jsem přiblížil příčiny aktuální lesnicko-dřevařské krize. V závěrečném díle zmiňuji důvody, které mohou stát za aktuálním vývojem v oboru.

21.3.2019 v 9:05 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 810 | Diskuse

Aleš Erber

Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru

Díl II. Problém cenové a odbytové krize, se kterou se potýkají především vlastníci lesů, padá především na vrub Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

13.3.2019 v 1:00 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 232 | Diskuse

Aleš Erber

Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru

Díl I.: Tři sta tisíc drobných vlastníků lesů a jejich odborní lesní hospodáři v lesnicko-dřevařské krizi

6.3.2019 v 8:21 | Karma článku: 18.65 | Přečteno: 579 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Vladislava Chourová

Své srdce nechala v ZOO.

Miluji zvířátka a někdy mi připadá, že jsou mnohem lepší než my lidé. Už jako malá se těšila na výlet do ZOO a nemohla se vynadívat na zvířata, která znala do té doby jen z knížek či televize. Vidět takového slona, žirafu či lva,

17.7.2019 v 14:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Je klimatická krize. Česko musí do války!

Nezbývá proto, než aby Česko vyhlásilo válku Číně, Indii, Vietnamu, Indonésii, USA, Rusku a Německu. A podle mezinárodních přehledů, dám dohromady všech 10 států, které do vzduchu posílají největší množství CO2 ze všech.

13.7.2019 v 11:03 | Karma článku: 29.13 | Přečteno: 738 | Diskuse

Iva Rambousková

Dejme Greenpeace k soudu!

Tak naše pobočka Greenpeace chystá žalobu na českou vládu. To tady ještě nebylo! Ne, že by mě nenapadlo, za co by se dala naše vláda zažalovat. Ale žalovat ji, že dělá málo proti globálnímu oteplování, mi připadá jako hloupost.

10.7.2019 v 16:11 | Karma článku: 28.16 | Přečteno: 711 | Diskuse

Jiří Turner

Nedělejte poplach, greténi!

Ono to s životním prostředím není tak zlé. Změna klimatu je normální proces, ozonová vrstva drží, s exhalacemi si příroda poradí a s odpady konečně také.To jen pomatení vědci, a ještě pomatenější aktivisté se vás pokouší zblbnout.

9.7.2019 v 10:51 | Karma článku: 41.08 | Přečteno: 7946 | Diskuse

Eva Hauserová

Jak jsem vyvražďovala živáčky

Pustila jsem se do amatérského studia půdní mikrobiologie a vůbec života v půdě, což obnáší i provádění „sčítání lidu“ - tedy živých tvorů. Jenomže metody jsou kapku drsné...

8.7.2019 v 9:01 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 224 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 595

Jsem nezávislý lesní poradce, agrolesník, zemědělec a člen výboru pro životního prostředí, zemědělství a venkov zastupitelstva Pardubického kraje

Najdete na iDNES.cz