Mediální boj o české lesy s podtextem privatizace státních lesů

21. 03. 2019 9:05:25
Díl III. Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru. V posledních dílech jsem přiblížil příčiny aktuální lesnicko-dřevařské krize. V závěrečném díle zmiňuji důvody, které mohou stát za aktuálním vývojem v oboru.

V současné situaci se už hospodaření mnoha vlastníků lesů ocitá na hranici kladných a záporných čísel, a to včetně státního podniku Lesy ČR. Do dnešní doby však stát, potažmo vláda ČR nedala sektoru jasnou záruku, že uskuteční veškeré nezbytně nutné kroky, které by přispěly ke zlepšení současné situace. Stávající rozhodnutí jsou totiž stále nedostatečná. Tudíž se lesnická i dřevařská uskupení spojují za účelem vytvoření tlaku na současnou vládu, aby se dosáhlo požadovaných podmínek. Lesnický sektor je totiž nespokojen s dosavadním přístupem státu, a proto jsou různé výzvy a petice přirozenou reakcí na stávající situaci. Jejich obsahem je, jak by se krize měla řešit, jak by se mělo k lesům přistupovat v době klimatické změny, a hlavně pak to, jak vysoká suma peněz by měla do sektoru přijít, aby se oboru pomohlo, ačkoliv se spíše jedná o finanční příspěvky na kompenzaci hospodářských ztrát vlastníkům lesů za škody suchem a za dříví znehodnocené kůrovci, protože problémy v něm se neřeší systematicky a komplexně.

Na tom, že v sektoru chybí peníze, se shodnou všichni. Po odborné stránce se již názory na řešení kalamity a krize oboru názorově rozcházejí. A to je důvodem, proč se médiím, společnosti a politikům prostřednictvím různých organizací, sdružení či individualit předávají odlišné názory. Z názorového mixu je pak veřejnost zmatená. Byť se ví, jak má vypadat stabilní a odolný les, nebo kde jsou slabá místa v lesnicko-dřevařském (L-D) sektoru, protože jsou obsažena v řadě strategických dokumentů, např. v Národním lesnickém programu II. 2008–2013, cesta k němu vede jen jedna. A stejně tak to platí pro stabilní dodavatelsko-odběratelské prostředí, tzn. pro L-D sektor.

Kvůli tomu si veřejnost velmi těžko umí vytvořit správný názor o tom, co je vlastně dobře, a co je naopak špatně. Tím se vytváří nepřehledná situace, která vyhovuje různým finančním skupinám stojícím v pozadí celé krize. Nepřehlednost se ještě znesnadňuje lobbingem různých organizací na vládních úrovních zastřešujícím podnikající subjekty v L-D sektoru hájící však vlastní zájmy. Zásadní problémy se totiž neřeší komplexně a díky tomu se lesnicko-dřevařská krize může dál prohlubovat, což je asi cílem některých subjektů na trhu.

Ale popořádku

Kvůli usychajícím porostům různých druhů dřevin a gradující kůrovcové kalamitě poškozující smrkové porosty nezůstal problém bez povšimnutí médií. Mnoho z nich se nyní díky tomu konečně zajímá o lesnický obor a dává mu zaslouženou pozornost, což ještě před dvěma lety nebylo běžné. Důvody, proč tomu tak nebylo už dříve, jsou různé. Faktem je, že lesnictví je konzervativní obor, který se neumí pochlubit tím, jak jsou lesy pro společnost důležité a jak se o ně lesníci starají, aby vyváženě plnili všechny funkce lesa. A pokud se někdy média zajímala o lesy, tak to bylo jen v souvislosti s NP Šumava.

Na druhou stranu faktem je, že L-D sektor byl prezentován jako výborně fungující a bezproblémový obor. V různých článcích Ministerstva zemědělství ČR či Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se dokonce můžeme dočíst, že výměra lesů roste. Stejně tak to je u zásoby dříví a v podílu listnatých dřevin, jejichž plocha se zvětšuje na úkor smrku. Veškerou dokonalost oboru dovršily vysoké zisky Lesů ČR, jež od roku 2013 odvedly do státní pokladny 37 mld. Kč.

Byť se o špatném zdravotním stavu českých lesů, velkém zastoupení smrku a hrozbě vypuknutí kůrovcové kalamity dlouhodobě vědělo, žádné adekvátní kroky, které by negativní dopady zmírnily, se neučinily.

Ani Lesy ČR, ani MZe nebyly v tomto směru aktivní a v minulosti nevyužily média k tomu, aby upozornily na potenciální velmi závažnou situaci pramenící z dopadů GZK. Z tohoto důvodu nebyli politici a veřejnost věrohodně informováni o potenciálně se blížící přírodní katastrofě. Naopak se veřejnosti tvrdil pravý opak. Možná zřejmě proto, aby se nemuselo změnit hospodaření ve státních lesích (především obchodní model Lesů ČR – přechod prodeje dříví ve vlastní režii a řešení lesnických prací vlastními zaměstnanci). Takový stav totiž vyhovuje řadě těžařských firem profitujících ze stávajícího systému.

Domnívám se tak proto, že některé lesnicko-dřevařské společnosti k tomu sofistikovaně zneužívají či přímo využívají některé lesnické a dřevařské organizace, které jakoby reprezentují L-D obor a hájí jeho zájmy. Ovšem musíme si uvědomit, že hájí spíše zájmy jejich členů, což je samozřejmě přirozené, ale pak se nemůže od nich očekávat, že budou usilovat o komplexní sektorové řešení bez ohledu na možné negativní dopady na jejich členy ve smyslu rčení padni komu padni. Je skutečností, že takové organizace se pak často pohybují v různých pracovních komisích ministerstva, kde se postrádá nezávislý názor s komplexním pohledem na danou problematiku. Tímto se velmi lehce ovlivňuje dění a směřování celého L-D sektoru. Díky tomu mohu komfortně předávat ministrům zcela mylné či neúplné informace o dění v lesním hospodářství, čímž pak matou další politiky a veřejnost.

Typickým ukázkovým příkladem síly vlivu, kdy se podsouvají neúplné informace ministrům a politikům, je např. prohlášení bývalého ministra zemědělství Mariána Jurečky, který řekl pro Hospodářské noviny 22. 8. 2016: „České lesy jsou v nejlepším stavu za 250 let...“. Ovšem na severní Moravě již v roce 2015 explodovala smrková (kůrovcová) kalamita.

Tuto chybnou skutečnost zjistila sama média v roce 2018 na semináři, jenž organizoval Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny ČR, kde náměstek Ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský prohlásil: „Stav českých lesů je historicky nejhorší, jde o ekologickou katastrofu“ (iROZHLAS 24. 4. 2018). Tento fakt pak potvrdila celá řada dalších odborníků.

Nemyslím si, že je to jen chyba politika, kterého jsem uvedl jako příklad, ale spíše jeho týmu. Na druhou stranu se měl obklopit takovými spolupracovníky a odborníky, který mu měli předávat relevantní informace, aby takové dezinformace nevznikly.

Je skutečností, že celý L-D sektor je v kritické situaci a rozhodně potřebuje od státu pomocnou ruku. Paradoxem ovšem je, že nejvíce je slyšet ty, kteří celý L-D sektor dlouhodobě ovlivňují snad už od sametové revoluce. A mnozí z nich donedávna byli zastánci toho, že české lesy, lesní hospodářství i obchodní model Lesů ČR jsou v pořádku, ba dokonce odmítali, že jsou ve špatném stavu nebo že není nutné upravit systém zadávání zakázek v Lesích ČR! Takový názor o stavu lesů mělo třeba Sdružení soukromých a obecních lesů (SVOL), které na Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů tehdy reagovalo: „SVOL odmítá opakované a zcela jednostranné konstatování, že lesy jsou ve špatném stavu a nadále chřadnou!“ (Lesnická práce 6/2006). Z dnešního hlediska velmi nešťastné konstatování, z kterého budou zřejmě profitovat dobře situované finanční skupiny. A obdobné pradoxy zaznívaly i při 25. letých oslavách založení Lesů ČR, kde se téměř všechny pozvané organizace dokonce shodly na tom, že dosavadní obchodní model Lesů ČR je optimálně nastaven a že by bylo chybou ho měnit, když generoval tak vysoké zisky.

Všechny mediální snahy v dnešní době vnímám hlavně jako volání sektoru o pomoc u veřejnosti za účelem vytvoření tlaku na to, aby stát „nalil“ do sektoru miliardy korun jako kompenzaci za sucho a kůrovce, a to především soukromým vlastníkům lesů. V každém případě L-D sektor a hlavně vlastníci lesů potřebují v této kritické situaci od státu finanční injekci, ovšem způsobem, který by vyřešil komplexně nejpalčivější problémy oboru, jež mají přesah i do jiných sektorů.

K dosažení stanovených požadavků bude nutná do značné míry vysoká odborná kredibilita a odpovídající argumentace. A v tomto směru vidím velké slabiny některých vyjednavačů organizací, kteří na obdobné kulaté stoly chodí mnoho let a nic zásadního nevyjednali a nezměnili.

Z výše uvedeného je pro mě osobně i společensky krajně nepřijatelné, a předpokládám, že stejně tak i pro nejvyšší představitele státu, aby stávající krizi a finanční kompenzace vyjednávali ti, kteří v minulosti odmítali rady vědců, ekologů či uvědomělých lesníků. Totiž tyto subjekty jak v minulosti, tak i nyní, hledí spíše na své zájmy a nesnaží se řešit problém L-D ze všech úhlů pohledů. A právě kvůli takovému přístupu a neuváženému jednání přivedly celý lesnicko-dřevařský sektor do krize.

Proto tedy doufám, že ne zcela odpovídající mediální výstupy, různá prohlášení a petice, za kterými stojí organizace L-D sektoru (někdy jen nic netušící subjekty), nejsou jen kouřovou clonou, která má prostřednictvím médií zastínit daleko zásadnější otázku našich lesů a českého L-D sektoru – privatizaci státních lesů a získání levných lesních pozemků od soukromých vlastníků. Privatizace Lesů ČR v jakékoliv podobě je zatím vyloučena díky prohlášení vlády ČR, ale to se může už za tři roky změnit. Možná se k tomu jen vše připravuje. Usuzuji tak proto, že minimálně 15 let se už ví, co je třeba v oboru změnit včetně Lesů ČR, ale žádné zásadní skutky se zatím neučinily a zřejmě ani neučiní, pokud nebudu počítat ty personální. Vše k tomu zatím spěje. Státní podnik Lesy ČR si už půjčuje, řada soukromých vlastníků lesů se ocitá na hranici přežití. V horším případě se už lesů pomalu zbavuje.

Závěr

Bohužel až budoucnost ukáže, kam vše směřovalo. Nyní se stále vše jeví, že stále marníme čas neefektivními řešeními a nekoncepčními postupy. Když k tomu přičteme, že se v minulosti neakceptovaly a nezaváděly nové vědecké poznatky do provozní praxe, docházelo k devalvaci práce lesních dělníků a ignorovali se přírodní zákonitosti, tak nelze očekávat nic jiného, než že dojde k vysoké fluktuaci vlastnictví lesů. A proto sám pokládám otázku, zda privatizace státních lesů není samotným cílem, ke kterému nevědomě přispívají nic netušící lesnicko-dřevařské organizace využívající k tomu mediální prostor, který jim dává dostatečný prostor? Obdobný záměr může být pozorován i za cíleným oslabováním finanční síly řady soukromých vlastníků lesů nízkými cenami dříví. Pokud vlastníci lesů opravdu nebudou mít dostatek finančních prostředků, povede to k rozprodeji lesních majetků.

V této složité a mediálně těžko přehledné situaci si politici musí uvědomit svoji zásadní roli, protože jde o hodně. O české lesy (dřevo, vodu a funkce lesů), vliv v L-D sektor a o venkov. Aby splnili svoji občanskou povinnost, tzn. rozhodovali se podle svého nejlepšího vědomí, svědomí a pro budoucí generace a pro společnost, je nutné, aby uměli naslouchat těm, kteří nemyslí jen na své zájmy, ale řeší problematiku L-D sektoru z nezávislého a komplexního hlediska.

Poslední dobou se dostávám do lesnicko-dřevařsko-politických debat, které řeší, oč vlastně běží, když se v sektoru nečiní zásadní rozhodnutí a neřeší se problémy. Abych přiblížil, jaké další možnosti mohou stát za dlouhodobě nastaveným systémem, který v zásadě nic neřeší, přidám dovětek k Trilogii o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru se závěrečným teoretickým vyústěním, které zveřejním 24. 4. 2019.

Autor: Aleš Erber | čtvrtek 21.3.2019 9:05 | karma článku: 23.58 | přečteno: 817x

Další články blogera

Aleš Erber

Kůrovcová kalamita – snaha získat levné lesní pozemky, dřevo a profitovat na funkcích lesů

V návaznosti na poslední díl trilogie nyní přibližuji důvody, které by mohly stát za krizí v lesnicko-dřevařském (L-D) sektoru.

24.4.2019 v 7:31 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 438 | Diskuse

Aleš Erber

Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru

Díl II. Problém cenové a odbytové krize, se kterou se potýkají především vlastníci lesů, padá především na vrub Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

13.3.2019 v 1:00 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 235 | Diskuse

Aleš Erber

Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru

Díl I.: Tři sta tisíc drobných vlastníků lesů a jejich odborní lesní hospodáři v lesnicko-dřevařské krizi

6.3.2019 v 8:21 | Karma článku: 18.65 | Přečteno: 584 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Hraboši zabíjejí!

Toto povídání jsem už měl hotové, ale nález dvou otrávených čápů mě přiměl do něj ještě sáhnout. Vždy se snažím odfiltrovat svůj názor, ale dnes chci říci, že za hraboše si mohou zemědělci sami a použití jedu hraničí se zločinem.

23.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Petr Havelka

Druhý díl seriálu - Jak splnit evropské recyklační cíle

Do recyklace máme dle závazné směrnice přesunout za 15 let více než 1,43 milionů tun komunálních odpadů. EU chce odpady třídit a co nejvíce je recyklovat jako druhotné suroviny, aby nemusely končit na skládkách a ve spalovnách.

22.8.2019 v 12:42 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 99 | Diskuse

Martin Mařák

Nespadla ta Greta do moře?

By ji pak museli ekologisté nabalzamovat a vycpat slámou jako Rusové Lenina, no a pak vystavit někde v nějakém zeleném mauzoleu na Zeleném náměstí kdesi, nebo co, což si určitě nezaslouží.

21.8.2019 v 7:51 | Karma článku: 21.46 | Přečteno: 751 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - místo hnojení pole dojení (2. část)

Průmyslová hnojiva. Takzvaná umělá, opak těch statkových. Obecně se má za to, že ničí půdu, život na poli i v okolí, ohrožuje vodu, snižují jakost a trvanlivost plodin. Ale je to opravdu tak?

21.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 542 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Soukromým tryskáčem vstříc ochraně klimatu

Téma ochrany životního prostředí a boje s klimatickou změnou dnes hýbe médii. Bohužel jsme ale svědky doslova záplavy pokrytectví.

20.8.2019 v 11:29 | Karma článku: 46.41 | Přečteno: 10881 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 600

Jsem nezávislý lesní poradce, agrolesník, zemědělec a člen výboru pro životního prostředí, zemědělství a venkov zastupitelstva Pardubického kraje

Najdete na iDNES.cz