Pěstujme pestré a odolné lesy pro budoucí generace
A další extrémy počasí způsobené globální změnou klimatu (GZK) ženou lesnicko-dřevařský sektor do stále hlubší krize. Je pravděpodobné, že tento rok bude zřejmě ještě horší. Některé prognózy dokonce odhadují, že vlivem sucha a následného napadení smrkových porostů kůrovci bude nutno vytěžit až 50 milionů metrů krychlových dřeva, což je trojnásobek běžné těžby. K tomu plošně hynou nebo snadněji podléhají škůdcům borovice a další dřeviny.
To může odhady ještě navýšit. Některé vlastníky lesů a jejich správce čeká existenční rok. Ufinancovat své majetky na straně jedné a zlepšovat stav lesa na straně druhé, bude nelehký úkol. U některých z nich bude udržení obou cílů spíše zbožným přáním, protože nebudou mít dostatečné finanční prostředky.
Nevyužitá příležitost dosažení odolnějších lesů a stabilnějšího lesnicko-dřevařského sektoru
Nesvádějme vše na „neočekávané“ sucho. Přiznejme si, že o slabých místech v lesnickém oboru se dlouhodobě vědělo. Rizika, předpovídané hrozby, jež se naplnily a potřebná opatření jsou uvedena například v Národním lesnickém programu II. 2008 – 2013 (NLP II.). Tento dokument byl schválen už Usnesením Vlády ČR dne 1. října 2008 pod č. 1221 a byla s ním seznámena politická reprezentace i vedení jednotlivých krajů. MZe a další rezorty byly tehdejší vládou ČR pověřeny implementovat NLP II. do legislativy a systému dotací, což se podařilo jen z malé části. Podobně to dopadlo i u jiných rezortů a krajů, především pak Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je prozatím v pozadí celého problému lesnicko-dřevařské krize. Samozřejmě můžeme nad důvody spekulovat, ale zřejmě nebyla především politická vůle zlepšit stav našich lesů a domácího dřevařského průmyslu.
Podcenění GZK předchozími vládami a částečně i vlastníky lesů
V současné situaci nevíme, kolik porostů je v ohrožení a jak dlouho to ještě potrvá. Celý minulý rok se čekalo, až dojde k představení nějakého plánu řešení, které by pomohlo zlepšit situaci v lesnicko-dřevařském sektoru. K tomu došlo až ke konci minulého roku, kdy Ministerstvo zemědělství představilo balíček mimořádných opatření. Je otázkou, zda se ze záchranným plánem nepřichází již pozdě.
Nicméně každý vlastník hospodaří na vlastní riziko, a tudíž by měl přistupovat k lesům s větší obezřetností. Proto vlastníci lesů měli sami zavádět předběžná opatření v závislosti na hrozbě negativních dopadů GZK, která by jim snižovala hospodářská rizika, a to bez ohledu na to, zda jim v tom stát pomůže, nebo ne. Informace podložené vědeckými výzkumy, které byly financovány především ze státních prostředků, jsou volně k dispozici. Bohužel většina správců státních lesů i mnoho soukromých vlastníků hrozby vyplývající z GZK bagatelizovala anebo jim nevěnovala takovou pozornost, jak by závažnost situace vyžadovala.
Jen si vzpomeňme, jaké skeptické názory o změně klimatu v české společnosti v minulosti významní čeští politici prezentovali. Není proto divu, že tyto názory jsou v některých z nás zakotveny a přežívají do dnešních dnů, což devalvuje vážnost situace. Možná i to bylo příčinou, že zejména zodpovědní lidé nezareagovali adekvátněji.
Právě špatná kondice lesů může přimět vlastníky až do té krajnosti, že budou po částech rozprodávat lesní majetky, které budou nejvíce ztrátové. A to bez ohledu na mimoprodukční funkce lesů, které lesy významně produkují.
Pěstujme pestré a odolné lesy
Je zřejmé, že stejnověké a stejnorodé porosty zakládané často na nevhodných stanovištích jsou více labilní a snáze podléhají poškození, ať už např. větrem nebo působením různých škůdců. Přesto si můžeme všimnout v české lesnaté krajině, že lesy převážně tvoří rozsáhlé jehličnaté a stejnověké porosty s dlouhodobou uniformní výchovou, která se nevyznačuje výraznými snahami adaptovat rizikové oblasti nižších a středních poloh. Pochopitelně až na zákonnou povinnost výsadeb tzv. melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při obnově porostu. Adaptace (přizpůsobení) lesních porostů ovšem spočívá v přestavbě lesa, kdy lze použití v závislosti na stavu porostu a stanoviště různé hospodářské a pěstební opatření včetně právě vnosu listnatých dřevin a jedle nad rámec minimálního zákonného podílu. Jedná se o přeměny druhového složení lesů (záměna smrkového porostu například za dubohabrový) nebo převody lesních porostů (změna hospodářského způsobu), jejichž cílem je vypěstovat les s bohatou horizontální a vertikální výstavbou, který se vyznačují druhovou, věkovou, tloušťkovou a tím prostorovou diferenciací. Takové lesy jsou odolnější, chrání lépe půdu, a tím je lépe ochráněn trvalý výnos z lesní produkce.
Ukazujme veřejnosti vzorové lesní majetky a podobu budoucích lesů
Příkladných majetků či lesních úseků ve státních i nestátních lesích, kde uvědomělí lesníci implementují přestavby lesa již několik desetiletí za využití jemnějších způsobů hospodaření, je celá řada. A mohlo jich být víc, kdyby tito vlastníci lesů a lesníci měli v minulosti v takových přístupech větší podporu nejen ze strany MZe. Lesní hospodáři díky takovým dlouhodobým přístupům vědomě i nevědomě připravují spravované lesy na GZK.
Chceme-li našim lesům zvýšit odolnost a stabilitu, je nutné změnit stejnorodé a stejnověké porosty na druhově pestré, bohatě strukturované lesy. Přírodě blízké hospodaření je vhodná forma, pokud je cílem les trvale tvořivý. A takové hospodaření a lesy je nutné dávat za vzor. Není třeba jen kritizovat české lesy za špatný přístup lesníků. Naopak vyzdvihněme příkladně (vzorové) obhospodařované majetky a jejich hospodáře a představme je široké veřejnosti. Ukažme laické veřejnosti náš společný cíl, kterého chceme dosáhnout a cestu, po které se chceme vydat. Dejme jim důkaz toho, že lesnictví se poučilo z chyb minulosti a nehodlá je opakovat.
Závěr
V našich lesích je nutné urychleně začít zavádět účinná adaptační opatření. Jaká by to měla být, je lesnické veřejnosti známo. Není k tomu nutné čekat na další výsledky vědeckých výzkumů, protože známých příkladů ověřené v praxi, která v sobě zahrnují adaptačních postupy v rámci principů přírodě blízkého hospodaření, je mnoho.
Skutečností ovšem je, že v současnosti platné lesnické předpisy obsahují mnohá ustanovení, která v podstatě brání nebo alespoň komplikují vlastníkům lesů je zavádět. Proto by mělo MZe neprodleně zapracovat nutná opatření do právních předpisů a dotačních pravidel. Jednou z důležitých zásad je budování co nejpestřejších lesů nejen z hlediska druhové skladby, ale také struktury – výškové, tloušťkové a prostorové. Současný legislativní rámec je však nastaven zejména pro holosečné způsoby hospodaření tvaru lesa vysokého. Pro neholosečné formy hospodaření a tvary lesů nízkého a středního, jež se právě posuzují jako adaptační formy hospodaření, už nikoliv. Tato opatření jsou ovšem preventivní, a tím pádem ani nemohou stávající stav v lesnicko-dřevařském sektoru vyřešit.
Aleš Erber
Kůrovcová kalamita – snaha získat levné lesní pozemky, dřevo a profitovat na funkcích lesů
V návaznosti na poslední díl trilogie nyní přibližuji důvody, které by mohly stát za krizí v lesnicko-dřevařském (L-D) sektoru.
Aleš Erber
Mediální boj o české lesy s podtextem privatizace státních lesů
Díl III. Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru. V posledních dílech jsem přiblížil příčiny aktuální lesnicko-dřevařské krize. V závěrečném díle zmiňuji důvody, které mohou stát za aktuálním vývojem v oboru.
Aleš Erber
Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru
Díl II. Problém cenové a odbytové krize, se kterou se potýkají především vlastníci lesů, padá především na vrub Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Aleš Erber
Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru
Díl I.: Tři sta tisíc drobných vlastníků lesů a jejich odborní lesní hospodáři v lesnicko-dřevařské krizi
Aleš Erber
Lék na záchranu českých lesů a jejich vlastníků existuje!
Letošní rok bude pro lesnicko-dřevařský sektor devastující a pro některé vlastníky lesů existenční! Na hrubý pytel patří hrubá záplata! Řešení krize tkví ve vyhlášení nouzového stavu a ve výkupu dříví garantovaným státem!
Aleš Erber
Agrofert a další zemědělské podniky musí změnit přístup ke krajině!
Pokud nám jde o odolnou a udržitelnou agrární krajinu, je nutné změnit přístup zemědělců a dotační politiku. Jsem skepticky k zastropovní dotací. Spíše vytvořme podmínky pro tvorbu pestré krajiny pro malé a hlavně velké podniky.
Aleš Erber
Agrolesnictví – budoucnost českého zemědělství a výzva pro lesní školkaře?!
Česká zemědělská krajina se mění v poušť. Velké lány polí zhoršují současný stav krajiny. Přístup zemědělců i vlastníků půdy se musí výrzaně změnit. Jednou z možností jak zlepši současný stav je zavádění agrolesnických systémů.
Aleš Erber
Příčiny apokalypsy v českých lesích
Naše lesy jsou právem národním bohatstvím. Dnes však lesy mizí rychlostí, jaká tu zřejmě nebyla od počátku lidských dějin. Rozhodně tuto situaci nezažila dosud žádná generace lesníků. Jde opravdu o katastrofu.
Aleš Erber
Za stav krajiny nenesou odpovědnost jen zemědělci, díl viny padá i na vlastníky půdy
Teplý podzim otevřel nové téma, a sice prachové bouře na jižní Moravě, které zvedl do vzduchu zrnka půdy silný vítr. Veřejnost si brala na paškál především místní zemědělce. Svůj velký díl viny ale nesou i vlastníci půdy.
Aleš Erber
Je lesnicko-dřevařský sektor v krizi?
Před necelým rokem mi vyšel tento článek, ve kterém jsem nečekal, že situace v sektoru bude na hraně apokaplysy. Mno z toho, co je obsahem rok starého článku, se naplnilo a lokálně překonalo. Je nutné si ho připomenout
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 653x